Zdravý odstup neuškodí

7. listopadu 2017 v 19:49 | psychopathic-rainbow |  Hraju si na chytrou
Právě jsem si psala dění v mém životě a moje myšlenky do deníku.. Občas je to potřeba. Všímám si, že mi to opravdu skvěle urovnává myšlenky v hlavě, a taky se sem tam objevují nové nápady, nové myšlenky a někdy i nové možnosti, jak řešit situace.

A tak jsem klasicky vypisovala po dlouhé době zápisek, a uvědomila sem si...Že jsem bývala k lidem až moc přátelská a vlídná.
Měla jsem ve zvyku už po chvilce hned se vším pomáhat, třeba i poradit, svěřovat se s osobníma zkušenostma a podobně.

Je to ale správně?
Teď už si myslím, že ne...
 

,, Mami " ...

15. září 2017 v 18:49 | psychopathic-rainbow |  Něco jako deník ?
...Tahle kapitola mého života začala výletem do Prahy. Ze začátku sem si od toho vůbec nic neslibovala, prostě kouknu po x letech po Praze, navštívím bývalého, pokecáme, a to bude vše.

No jak jinak to mohlo dopadnout, než, že se to zvrtlo.Smějící se

Snažil se mě opět získat zpátky..Tak napůl se mu to povedlo,..Sobota byla nádherná, o tom je zbytečné diskutovat. Spadla jsem smíchy na zem, což se mi už dlouho nestalo,..A vlastně celý den byl pohodový, a večer úplně skvělý. Tak moc jsem se nenasmála pěkně dlouho. Tohle je jeho obrovské plus, umí mě rozesmát jako nikdo jiný. A to já miluju.

Neděle byla ale už horší. Vždy jak se schyluje k loučení, k tomu, že se nějakou dobu opět neuvidíme, tak se atmosféra zhoršuje..

A i přes skvělý páteční večer a dokonalou sobotu jsem odjížděla v neděli večer s pocitem, že nevím, jestli ho chci.

Nakonec to dopadlo tak, že jsme se opět dali do kupy. A já o pár týdnu později našla na těhotenském testu dvě čárky. Nejdřív sem tomu nevěřila a myslela si, že to je asi nějaká chyba, nebo vadný test, přecejen ta čárka je taková slabá, a mě přece pozitivní těhotenský test nikdy nevyšel!Smějící se

Občas...

14. srpna 2017 v 23:09 | psychopathic-rainbow |  Něco jako deník ?

Tak, dneska jsem si kompletně předělala mp4ku, koupila nový sluchátka, a vzhledem k tomu, že se dneska konečně ochladilo, vše nahrávalo k tomu abych si zase jednou vyšla na moji noční procházku. Hezky intimčo, jen já a hudba.S vyplazeným jazykem


Ze začátku pohoda a pak mě přemohla vzpomínková nálada.
 


Když už i sny začínají křičet...

14. srpna 2017 v 7:09 | psychopathic-rainbow |  Něco jako deník ?
Sny dokáží být symbolické, složité, jednoduché ....Často jim nerozumíme. Ale někdy se jejich význam zdá být jasný jako facka.

A myslím, že to je i v mém dnešním případě...Říká se, že důležité sny si pamatujete, a u mě to asi platí dvojnásobek, protože realita je bohužel taková, že za posledních pár měsíců si ze snů nepamatuji skoro nic. Že by to bylo tím, že nejsou důležité a nepotřebuju si je pamatovat? No, to si úplně tak nemyslím...

K věci. V dnešním snu se mi zdálo nejprve, jak ode mě utekly moje zvířátka...Myslím že to byli myši, morčata, nebo něco takovýho ,no prostě celkem blbost...Jenže následoval další sen, a to už mi jako taková píčovinka nepřijde.
Hlídala jsem dítě. To dítě ze mě mělo strach, protože jsem pořád měla chuť mu nějak ublížit a ponížit ho. No, už tohle je fakt divný protože já takové zvláštní choutky nikdy neměla...Jenže je nutno zmínit jeden obrovský "DETAIL" - to dítě vypadalo téměř do puntíku jako já, když jsem byla ještě malá....A utíkalo ode mě, bálo se
mě. Myslím, že mělo i slzy v očích..Ehhh...takže nejdřív od vás ve snu utečou zvířata, a pak i vy sami...

No, já sem si tento sen vyložila úplně jasně. Že nejvíc si ubližuju já sama, a neměla bych to dělat...Je to takové zvláštní, když už i sen na vás křičí, ať se vzpamatujete..:)

A myslím, že tohle má hodně lidí společného...Že v sobě často zabíjíme své "vnitřní dítě", sami sebe, a nebo před něčím v sobě utíkáme...A nebo si jednoduše nevěnujeme tolik pozornosti, co dříve, nenasloucháme sami sobě..

No, alespoň jsem se vzbudila do hezkého počasí - to znamená tma, a na tyhle dny celkem zima..Jop, mě se prostě líbí tohle...lepší než slunce.Smějící se


A teď tadá pracovat, strašně se mi "chce".

Hezký den každému, kdo si tohle přečte, i nepřečte.

VladaVideos, jůtuber..

3. srpna 2017 v 0:09 | psychopathic-rainbow |  Koření života


Jou jou jou!

Aneb jeden z nejčastějších projevů youtubera Vláďy.Smějící se


Přidávám ho sem, protože některá videa mě opravdu dokážou hodně rozesmát a spravit mi náladu...

Nejsem zrovna nadšenec dnešního "moderního hnutí" youtuberů, nebo jak bych to nazvala, ale mám své oblíbence. No....moc jich vlastně ani není.
Ráda koukám na již zmíněného VladaVideos, pak na jeho kámoše a zároveň spolubydlícího PeeetuTv.
Pak mě ještě napadá Haggy, ale ten na můj vkus moc "hejtuje" a to prostě časem omrzí...



Je prostě fajn, když chcete vypnout a zasmát se - pustit si nějaká jejich videa...Ale určitě to nepřehánět, jinak to slouží jako dobrá vymývárna mozků..Smějící se



Pro pobavení vkládám svá oblíbená videa ..S vyplazeným jazykem

Právě jsem si začala psát deník...:D

2. srpna 2017 v 22:59 | psychopathic-rainbow |  Něco jako deník ?
Yes! yes ! yeees! Smějící se

Jenom si na tento blog chci zapsat - pro většinu asi úplnou nepodstatnou zhovadilost - že jsem si dnes začala psát deník..
Hehe, on to vlastně není klasický deník - jakože zažijete něco hezkého a rychle si utíkáte zapsat hezkou vzpomínku, zvěčnit ji na papíře. To ne. Kdysi jsem to dělala, ale teď ten deník beru trochu jinak.

Zapisuju si tam vlastně moje myšlenky, něco jako tady na blog...
Jenom jsou to trochu více osobnější, niternější věci....Opět mi to pomáhá zamýšlet se nad sebou, nacházet v sobě to, co bych chtěla, co nechci, co mám ráda a podobný věci.

Umm...no..a píšu si to do takového krásného sešitku, s pěkným barevným obalem, na kterém stojí Život mě baví...a pak je tam dopsáno..ehhh,,...rovnou vám to ukážu...Smějící se

O individuální víře

2. srpna 2017 v 22:39 | psychopathic-rainbow |  Koření života
Od Mikoláše..

Určitě navštivte jeho blog http://mikolas-vizionar.blog.cz/

Naleznete tam spoustu zajímavých článků a jeho poznatků ze života :))...



Odsuzování

1. srpna 2017 v 18:19 | psychopathic-rainbow |  Hraju si na chytrou


Pravděpodobně každý máme v sobě nějaké programy...

Může se jednat například o "odsuzovací" programy. Nejčastěji to můžeme pozorovat ve větších kolektivech...I když, asi vlastně skoro v každém kolektivu.

Pokud je nějaký člověk příliš odlišný, většinou ho odsoudíme a dáme mu nálepku "divný", "nevhodný" , "špatný pro společnost" - můžeme to nazvat jakkoliv, ale je to stejně to samé...Je jedno, jaká je to nálepka, stále se jedná o to samý.


Co mi příjde zajímavé je, že asi bychom se každý shodli na tom, že odsuzování je špatné že?
Určitě by každý kývnul hlavou na to, když se řekne "je správné být sám sebou". Jenže pro některé lidi BÝT SÁM SEBOU prostě je i to, že jsou odlišní, a pro někoho sakra divní.
A i když každý kývne na to, že je "správné být sám sebou", často se přidává k ostatním "odsuzovatelům", soudí druhé za to, jak vypadají, že se chovají jinak, než by se zachovali oni a tak dále :).

A ne, ani já nejsem žádný andílek. Taky mám v sobě jisté programy, se kterýma bojuju..Například když vidím někoho tlustého, spustí se ve mě jakýsi automatický program, který mi hned začne podsouvat myšlenky jako že "to je hnus" a podobný h*vna. Vždycky sem se snažila se za to napomínat, ale už sem to celkem vzdala a zjistila sem, že nemá moc cenu s tím bojovat, ale že bude asi nejlepší odvést prostě myšlenky jinam a ty odsuzovací programy moc nepřiživovat svou energií..

Nejvíc vtipné je to, že "divní" lidé - prostě divní nejsou...Společnost se nám pořád snaží jen vnucovat, co je "normální", jak vypadat, abyste vypadali "dobře", co dělat abyste byli "správní"..."Správný rodič", "správná milenka", "správný přítel"..

Ale kdo sakra určuje, co je správné? :)

Měli byste to být pouze VY. A nenechat si nabulíkovat nesmysly od ostatních..Uznávám že v dnešním světě je to sakra těžké,..ale určitě pokud si uvědomíme, že jisté zautomatizované reakce vlastně ani nejsou od "nás", ale jsou naučené, vnucené společností..Jsme na cestě k úspěchu.


Největší peklo podle mě způsobují média, škola a pak samozřejmě i samotná výchova...Vlastně vše, co nám říká že "takový" nemáme být, že jsme "špatní"..Stále se nám každý snaží podsouvat jisté neviditelné mantinely, které nesmíme překročit.

Jenže ty mantinely neexistují...Jsou jen v naší hlavě.


A btw. nemluvím o extrémech jako jsou vraždící maniaci a tak, ok? :D ...Přitom takoví lidé potřebují té lásky zoufale nejvíc......ale o tom snad příště..:)

Odpouštění

29. července 2017 v 20:59 | psychopathic-rainbow |  Hraju si na chytrou
Tadá, publikuji první článek.
Ok, první článek byl velmi obsáhlý uvítací článek blogu, ale to není podstatné. To nikoho nezajímá, ani mě.

Jenom bych chtěla pro začátek říct, že jsem velmi dlouho nenapsala delší text, než pár vět na facebooku svým přátelům.Smějící se
A právě takové psaní úvah mi hodně chybělo. No, trvalo zasrané dlouhé dva roky, než jsem se opět odhodlala pokusit se o něco takového...


A i když pro někoho banalita, pro mě je tohle velký krok k tomu, začít opět psát,..Začít se rýpat ve svém vlastním nitru a i pomocí těchto textů se vlastně poznávat a odkrývat to, co ve mě doopravdy je.

Psaní mi hodně pomáhá zamýšlet se nad věcma, co mě zajímají a co mi dělají problémy a tak, no....Nejde o dokonalost..Ale o to abych v sobě opět začala nalézat něco, co sem měla tak ráda. A co mi už chybí. Tak doufám, že tohle je už teda opravdový začátek a že postupem času se budu rozvíjet...

Tento článek, bude jak již nadpis napovídá o ODPOUŠTĚNÍ.
Původně jsem chtěla napsat odpuštění, ale to slovo mi začalo připomínat vypouštění vody z bazénu a po tom, co jsem si ho vygooglila, sem se zděsila, co to vlastně znamená.


Tento sexy článek jsem psala v úžasném "txt" v pc - ani ve wordu ne, lol - takže sem ho musela ještě prerábat,...Pokud je výsledný text vzhledově nemožný, tak mi to pro tentokrát prosím odpusťte. Smějící se


... Pozor, pozor..tady to je!! ...

No konečně!

29. července 2017 v 20:22 | psychopathic-rainbow |  Kecy o blogu
Hurá, konečně mi přišel ten praštěný aktivační e-mail (na třetí pokus) a já si můžu aktivovat svůj nový skvělý žúžo úžo blogísek.Smějící se


Co víc dodat?
Prostě, vítejte, vítejte,...Snad sem občas někdo zabloudí a bude si užívat čtení článků stejně tak, jako já si užívám psaní jich.


No to jsem zvědavá, jak dlouho mi tohle nadšení vydrží.Smějící se

Co bude na tomto blogu?
Je to tajemství...Né, kecám, já sama totiž nevím.


Bude to prostě blog o všem, co mě napadne. Thats all.

Kam dál